|
|
Subjektivní rychlost plynutí času
Slavíková, Lenka ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Práce se zabývá psychologickým časem, aspektem jeho trvání a především subjektivní rychlostí času. V teoretické části představuje teorie časového vnímání a teorie vysvětlující akceleraci času s věkem. V empirické části ověřuje hypotézu o akceleraci času s věkem. Přes lidově rozšířenou představu o tom, že čím je člověk starší, tím mu čas ubíhá rychleji, data tuto teorii nepodporují. Vzorku 101 respondentů ze tří věkových skupin (adolescenti, dospělí a senioři) byl administrován dotazník mapující různými způsoby vnímání rychlosti času. Dotazník zahrnoval mimo jiné nově vytvořený Inventář subjektivní rychlosti času (ISRČ) a Zimbardův dotazník časové perspektivy. Většina respondentů souhlasí s tvrzením, že jim čas teď ubíhá rychleji než dříve, a že jim ubíhá rychle. Testování hlavní hypotézy výzkumu o akceleraci času s věkem však nenalézá signifikantní rozdíly ve vnímané rychlosti času spolu s věkem (Kruskal-Wallisův test). Signifikantní rozdíl v závislosti na věku byl nalezen pouze u měření rychlosti prostřednictvím ISRČ (Kruskal-Wallisův test). Adolescenti dosahují signifikantně vyššího skóru v ISRČ než dospělí a senioři (Mann-Whitney U test). Výsledky naznačují, že adolescentům ubíhá čas nejrychleji. Zároveň adolescenti pociťují ve srovnání s dospělými a seniory nejvíce časového tlaku (Mann-Whitney...
|
|
|
Proměny ve vnímání času v době pandemie nemoci Covid-19
Babíček, Matouš ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Bartheldi, Layla (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo identifikovat a následně blíže popsat proměny ve vnímání času u studentů vysokých škol v době pandemie nemoci Covid-19. Jde především o identifikaci těchto změn ve vnímání času a jejich následná argumentace, na základě předem stanovené literatury. Cílovou skupinou jsou již zmínění studenti, kde předem nebyla určena specifika pro jejich výběr. Bakalářská práce je zaměřena například na popis průběhu pandemie, organizace času, identifikování proměn ve vnímání času, dopad těchto změn a tvorbu rutiny. Práce je založena na kvalitativním výzkumu, který pomocí polo-strukturovaných rozhovorů se studenty vysokých škol zkoumá výše uvedené téma v kontextu pandemie nemoci Covid-19. Klíčová slova: vnímání času, proměny ve vnímání času, Covid-19, tvorba rutiny, pohyb v prostoru, ztráta rutiny, organizace času, perspektiva studentů
|
|
|
Struktura dne romského dítěte - deklarace a realita
Maierová, Martina ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Levínská, Markéta (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá strukturací času u osmi romských dětí ve věku 11 - 17 let, které žijí (nebo alespoň tráví volný čas) na pražském sídlišti Velká Ohrada. Ústředním cílem práce je identifikovat strukturu dne romského dítěte, resp. zjistit, jaké uzly jsou při jejím popisu jak dítětem, tak jeho rodičem definovány a s jakými obsahy jsou tyto uzly spojovány. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část je zaměřena na uvedení hlavních souvislostí týkajících se tématu času. Zahrnuje konceptualizace času jakožto kategorie o sobě samé i jakožto kategorie, která strukturuje realitu. Problematika času je dále rozebírána v kontextu dvou společenskovědních disciplín, a to sociologie a psychologie. V rámci teoretické části je reflektována i literatura vztahující se ke strukturaci času u Romů. Tento diskurz je veden z historické perspektivy a uvádí, že vnímání času bylo ovlivněno několika významnými mezníky. Empirická část se kromě popisu cíle, metod, výzkumného vzorku a prostředí věnuje zejména analýze dat vlastního kvalitativně orientovaného výzkumu - interpretuji v ní pohled romských dětí a jejich rodičů na způsoby, jakými romské děti tráví různé typy dní (např. všední den, víkendový den či prázdninový den). Obě tyto perspektivy jsou následně porovnány s cílem nelézt mezi nimi možné...
|
|
|
Čas a společnost. Sociální čas v proměnách staletí
Štiková, Irena ; Petrusek, Miloslav (vedoucí práce) ; Svobodová, Ludmila (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou času z pohledu sociologie. Konkrétně zkoumá pojem sociální čas a jeho podoby ve středověké a současné západní společnosti. Teoretické a metodologické zakotvení nachází ve dvou subdisciplínách sociologie a to v sociologii času a v historické sociologii. Díky těmto dvěma přístupům může být tematika času a společnosti adekvátně prozkoumána. Zde je konkrétně použito studium, kompilace, komparace a kritická analýza relevantních zdrojů. A to textů historických, sociologických i beletrie, které se nějakým způsobem vztahují k problematice času. Sociální čas ve středověké společnosti je zkoumán z následujících úhlů: vztah k historii, pomíjivost, strukturování aktivit, práce a náboženství. Druhá část práce reflektuje sociální čas v současnosti a to z pohledu trochu atypického. Je zde vytyčen aspekt nesmrtelnosti a myšlenka cílů času současné rychlé doby. Cílem je zamyslet se nad pojmem sociální čas jako takovým a v kontextu středověké a současné společnosti.
|
|
|
Vnímání času dětmi předškolního a mladšího školního věku
Krulišová, Julie ; Sotáková, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
V teoretické části této práce shrnuji s využitím odborné literatury některá východiska a poznatky k tématu času, časové perspektivy, vnímání času, zvláště pak u dětí předškolního a mladšího školního věku, charakteristiky těchto období i charakteristiky chápání času u těchto dětí, a věnuji se krátce i tomu, jak dospělí učí děti hodiny a čas. V empirické části se pak věnuji svému kvalitativnímu výzkumu, rozhovorům s dětmi ve věku od tří do deseti let. Mým cílem bylo přiblížit se a více pochopit, jak v praxi takto staré děti chápou čas a různé časové pojmy a jak se v nich orientují, jak umí čas odhadovat a jaké je jejich pojetí mládí a stáří, a to jak obecné, tak i u jejich blízkých osob.
|
|
|
Vnímání času u předškolních dětí
BÍCHOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá rozvojem vnímání času u dětí předškolního věku. Předkládá řadu praktických činností, jejichž prostřednictvím je možné dětem tuto oblast zábavnou i poučnou formou přiblížit. Cílem práce je předložit metodické návrhy na činnosti vedoucí k rozvoji vnímání času, uskutečnit realizaci projektů a zjistit jejich efektivitu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je zaměřena na kognitivní vývoj dítěte v předškolním věku a popisuje možnosti projektové výuky. Praktická část obsahuje čtyři projekty, které byly naplánovány a zrealizovány ve třídě se skupinou předškolních dětí ve věku pět až šest let, a jejich závěrečné vyhodnocení. Projekty jsou zaměřené na rozvíjení orientace v čase a jejich účinnost byla ověřena zmapováním předchozích dovedností formou rozhovorů s dětmi a opakováním rozhovoru se stejnými otázkami po ukončení projektu.
|
|
|
Silence
Šterbáková, Daniela ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Kolman, Vojtěch (oponent) ; Fulka, Josef (oponent)
Ticho je negatívny termín označujúci absenciu zvuku. Naša bežná reč však nazna- čuje, že ticho je vnímateľná skutočnosť, 'niečo' vnímané. Je však adekvátne povedať, že počujeme ticho, absenciu zvuku? Aké implikácie o vnímaní naša reč má? Cieľom predkladanej práce je analyzovať túto otázku a to v troch myšlienkovo prepojených kontextoch. Prvá časť práce rekonštruuje problém vnímania ticha v 'tichej skladbe' Johna Cagea 4'33" v kontexte jej konceptuálneho vzniku, Cageovej estetiky a reflexie jeho tvorby v textoch. Sleduje tak zrod problému o vnímateľnom tichu v súčasnom mys- lení. Zameriava sa na tézu, že absolútne ticho nepočujeme ani vo zvukotesnej komore a zvažuje otázku, či je adekvátne povedať, že počujeme ticho ak očakávame hudbu, ktorá nezaznieva, ktorú vzniesla premiéra 4'33". Druhá časť sa prostredníctvom argumentov Roya Sorensena a Iana Phillipsa vyrovnáva s pozíciou, že môžeme priamo počuť či počúvať ticho, absenciu zvuku. Dôraz je kladený na Sorensenovu koncepciu, nakoľko je priamo kontrastná ku Ca- geovej pozícii (hoci s ním zdieľa empirické a fyzikalistické chápanie vnímania), ale najmä preto, že sa zakladá na kauzálnej teórii vnímania, ktorá je jednou z hlav- ných teórií vnímania v súčasnej anglo-americkej filozofii. Analyzuje metodologické základy argumentov daných autorov a kladie...
|
|
|
Subjektivní rychlost plynutí času
Slavíková, Lenka ; Bahbouh, Radvan (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Práce se zabývá psychologickým časem, aspektem jeho trvání a především subjektivní rychlostí času. V teoretické části představuje teorie časového vnímání a teorie vysvětlující akceleraci času s věkem. V empirické části ověřuje hypotézu o akceleraci času s věkem. Přes lidově rozšířenou představu o tom, že čím je člověk starší, tím mu čas ubíhá rychleji, data tuto teorii nepodporují. Vzorku 101 respondentů ze tří věkových skupin (adolescenti, dospělí a senioři) byl administrován dotazník mapující různými způsoby vnímání rychlosti času. Dotazník zahrnoval mimo jiné nově vytvořený Inventář subjektivní rychlosti času (ISRČ) a Zimbardův dotazník časové perspektivy. Většina respondentů souhlasí s tvrzením, že jim čas teď ubíhá rychleji než dříve, a že jim ubíhá rychle. Testování hlavní hypotézy výzkumu o akceleraci času s věkem však nenalézá signifikantní rozdíly ve vnímané rychlosti času spolu s věkem (Kruskal-Wallisův test). Signifikantní rozdíl v závislosti na věku byl nalezen pouze u měření rychlosti prostřednictvím ISRČ (Kruskal-Wallisův test). Adolescenti dosahují signifikantně vyššího skóru v ISRČ než dospělí a senioři (Mann-Whitney U test). Výsledky naznačují, že adolescentům ubíhá čas nejrychleji. Zároveň adolescenti pociťují ve srovnání s dospělými a seniory nejvíce časového tlaku (Mann-Whitney...
|
|
|
Čas a společnost. Sociální čas v proměnách staletí
Štiková, Irena ; Petrusek, Miloslav (vedoucí práce) ; Svobodová, Ludmila (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou času z pohledu sociologie. Konkrétně zkoumá pojem sociální čas a jeho podoby ve středověké a současné západní společnosti. Teoretické a metodologické zakotvení nachází ve dvou subdisciplínách sociologie a to v sociologii času a v historické sociologii. Díky těmto dvěma přístupům může být tematika času a společnosti adekvátně prozkoumána. Zde je konkrétně použito studium, kompilace, komparace a kritická analýza relevantních zdrojů. A to textů historických, sociologických i beletrie, které se nějakým způsobem vztahují k problematice času. Sociální čas ve středověké společnosti je zkoumán z následujících úhlů: vztah k historii, pomíjivost, strukturování aktivit, práce a náboženství. Druhá část práce reflektuje sociální čas v současnosti a to z pohledu trochu atypického. Je zde vytyčen aspekt nesmrtelnosti a myšlenka cílů času současné rychlé doby. Cílem je zamyslet se nad pojmem sociální čas jako takovým a v kontextu středověké a současné společnosti.
|
|
|
Struktura dne romského dítěte - deklarace a realita
Maierová, Martina ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Levínská, Markéta (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá strukturací času u osmi romských dětí ve věku 11 - 17 let, které žijí (nebo alespoň tráví volný čas) na pražském sídlišti Velká Ohrada. Ústředním cílem práce je identifikovat strukturu dne romského dítěte, resp. zjistit, jaké uzly jsou při jejím popisu jak dítětem, tak jeho rodičem definovány a s jakými obsahy jsou tyto uzly spojovány. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část je zaměřena na uvedení hlavních souvislostí týkajících se tématu času. Zahrnuje konceptualizace času jakožto kategorie o sobě samé i jakožto kategorie, která strukturuje realitu. Problematika času je dále rozebírána v kontextu dvou společenskovědních disciplín, a to sociologie a psychologie. V rámci teoretické části je reflektována i literatura vztahující se ke strukturaci času u Romů. Tento diskurz je veden z historické perspektivy a uvádí, že vnímání času bylo ovlivněno několika významnými mezníky. Empirická část se kromě popisu cíle, metod, výzkumného vzorku a prostředí věnuje zejména analýze dat vlastního kvalitativně orientovaného výzkumu - interpretuji v ní pohled romských dětí a jejich rodičů na způsoby, jakými romské děti tráví různé typy dní (např. všední den, víkendový den či prázdninový den). Obě tyto perspektivy jsou následně porovnány s cílem nelézt mezi nimi možné...
|
host ::
RSS.